«

»

Tomio Okamura ^^

Tohle jméno jistě alespoň každému něco říká. Těm, co se zajímají o Japonsko možná o něco více ^^.
11.5. se v našem městě konal zábavný pořad s Tomio Okamurou a Martinem Dejdarem. Když jsem ten plakát viděla, tak jsem věděla, že musím na to jít XD. Nějaký Japonec v takové prdeli jako Otrokovice? Tož jdu do toho! A taky jsem se chtěla o něm dozvědět něco více. Má kamarádka ze školy, která ho taky velmi obdivuje (ač není vůbec otaku, ani jí to nějak neláká)
šla taky se mnou a mamka s babičkou nebyly taky proti XD. Nasadila jsem si teda novou lolita mašličku z AnimeFestu a šlo se“ ^^
Program vlastně vyprávění taková ta talkshow uváděná nějakým rádoby vtipným moderátorem (radši si ani nepamatuju jak se jmenoval) a pan Okamura a Dejdar tak vyprávěli své zážitky, jak vyrůstali, jak zvládali školu a vtipné zážitky. Okamura tam měl spíše tu pozici moudrého chlapa, který tam chrlil jedno moudro za sebou a Dejdar spíše ty vtipné pasáže. Ale pravda, jakmile Tomio Okamura otevřel pusu, tak jsem hltala každé slovo co řekl. A je to fakt moudrej chlap. Jsem strašně ráda, že jsem se o něm toho moc dozvěděla. A o Dejdarovi taky XD. Nejlepší bylo, když nám ukazoval svojí učitelku na střední, kterou za několik let odvedli do blázince XD.
Na začátku programu poslali do publiku knížečku na otázky, že na ně v druhé části programu odpoví. Já jsem seděla v první řadě, ti kteří to dostali do ruky to s vypleštěnýma očima nejradši hned házeli dál, a tak jsem se toho směle jala a napsala tam první otázku z celého publika a to: „Co vás přivedlo k tomu založit první Lolita Shop v Praze?“ a hrdě to poslala dál kolovat. Když jsem si pak uvědomila, že jsem tam nenapsala oslovení, tak jsem se začala dosti potit. Nakonec ale jenom stihly odpovědět jen na 3 otázky. Co je překvapující, že vlastně když se pana Okamury zeptáte, jestli se cítí více Čech nebo Japonec, tak vám řekne, že Čech. On je totiž vlastně z poloviny Čech, ze čtvrtiny Korejec a ze čtvrtiny Japonec. A v Japonsku strávil snad jen 10 let svého života. Velmi vtipné bylo, když nám vyprávěl, jak se v té době vlastně daly dohromady jeho tatínek Japonec a jeho maminka Češka. V té době to totiž bylo úplně nemožné. A je úžasné jak se vlastně z ničeho propracoval na takovou pozici jako je teď. Ani v Česku ani v Japonsku ho neuznali, kvůli tomu že je míšenec (trošku jsem si vzpomněla na Inuyashu, který měl podobný hedikep XD). Taky mě velmi dojalo, když se ho zeptal, že jestli by nechtěl do politiky. Okamura odpověděl, že zaručeně ne, protože on se nechce přiklánět k nějaké straně a zase buzerovat druhou. On chce, aby prostě všichni byly pospolu, aby se každý choval jak má a aby si tady, že to co si myslí, je něco co spasí celou zemi. A taky, už neměl vůbec žádné soukromí kvůli bulváru tisku a tak. Že je teďka spokojený a já se mu nedivím. Taky musím podotknout, že pan Okamura je velmi upovídaný člověk XD. Ale mě to osobně vůbec nevadilo, protože mě velmi zajímalo, co říká, ale třeba si nějak moc nepamatuju co všechno říkal pan Dejdar XD.
Po programu byla autogramiáda. Okamura tam prodával své dvě knihy co dosud vydal a tím trošku víc všechny nabudil, aby si je koupili a nechali podepsat, včetně mě XD. Dejdar podepisoval zdarma své kartičky s jeho portrétem. U Tomia byla řada jak něco a Dejdar se tam nudil. Trošku mi ho bylo líto. Řekla bych, že spíše on by měl by být větší hvězda z nich, ale tady asi hraje větší roli plakát. Na plakátu je totiž přes celý papír Tomio Okamura a Dejdar je tam jen v malém okýnku vedle něho. To lidi připraví na to, že větší osobnost programu, bude Okamura a né Dejdar. Kdyby byl plakát naopak, myslím si, že by to dopadlo taky naopak.
Protože byla velká řada já stála v řadě na Okamurův podpis, tak mi mamka vyřídila u Dejdara podpis a když jsem viděla, komu je věnovaný, tak jsem se jen zasmála XD.
Tys mu řekla: „Danielce?“zeptala jsem se. „No! Vždyť na tom není nic špatného, ne?“ „Tož děkuju mami. XD“. Nevím proč, ale trošku mi to přišlo trapné XD. Čili asi jste si odvodili: Daniela, jméno mé XD. Protože jsem ale byla mezi posledními, tak jsem došla na řadu později a mamka už musela naštěstí pryč. Nevím proč, ale nemusím, když mě rozmazluje na veřejnosti XD. No… Ono stačilo, když jsme čekali, než chlapi na autogramiádu přijdou… Když přicházeli, tak mamka na ně zahulákala jak na nějaké staré známé: „Tož chlapi, kde ste?!?“. Já jsem vypleštila oči a nejradši bych se propadla studem do země XD. Naštěstí to asi neslyšeli, protože na to nereagovali a ani se na nás nepodívali XD. Naštěstí XD. No když jsem se konečně dostala na řadu ke Okamurovi, tak jsem mu předložila knížku. Zeptal se, komu má napsat jméno. Já asi třikrát zopakovala „Pro Danielu.“, protože jsem asi kuňkala jak jsem byla nervózní XD. A on: „Pro Danielu? Danielce!“ A napsal mi tam Danielce i bez požádání XD. To mě třeba ale naopak moc potěšilo XD. Je něco jiného, když si zdrobnělinu po někom vyžádáte a nebo když vás tak nazve sám XD. Podal si se mnou ruku, slušně poděkoval za to že jsem přišla a popřál mi pěkný večer ^^. A to dělal u každého! Přece jenom ty japonské způsoby se nezapřou XD. Dejdar jen podepsal, dal a čau. Ale kamarádka zase říkala, že na ni nějak mrkal a usmíval se XDD. Taky jsme tam byli jediné mladé publikum s kamarádkou! Jinak tam byli samí dospělí a staří lidé. Proto jsme byly asi takové zpestření pro samotné hvězdy XDD.
Na tu knížku jsem se dívala už několikrát v knihovně, ale nějak se mi do toho nechtělo. No teď se mi to toho hodně chce XD. Už se nemohu dočkat, až si ji přečtu ^^.
^^
Potom jsem sesbírala odvahu a nechala jsem se s nimi vyfotit ^^.
No takže další nezapomenutelný kulturní zážitek ^^. Zdá se mi, že teď je to jeden kulturní zážitek z druhým XD Ale já se vůbec nebráním ^^.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *