Již minulý rok se Česká republika poprvé účastnila cosplay projektu, který organizovala Litva. Pozvala si několik zemí Evropy do svého skromného hlavního města a tam se „velvyslanci“ se účastní celého týdenního programu, který obnáší workshopy o výrobě kostýmů či samotného make-upu. Na závěr tohoto projetu se všichni účastní zdejšího litevského conu nowJapan. Všechno tohle se uskutečnilo i letos pod honosným názvem European Cosplay Academy. No a proč o tom píšu? Jednoho takového obyčejného krásného dne čučím do svých zpráv na Facebooku a tam zpráva od pána, jehož blog čtu a hlavně jsem věděla, že má co do činění s Animefestem (hintzu). No prej, jestli bych neměla zájem se zúčastnit další výpravy do Litvy. Videa od minulé skupinky, co v Litvě byla, jsem již měla shlédnuté a hodně jsem je obdivovala, že to všechno zvládly. Ani trochu ve mě nikdy nenaskočila touha se toho zúčastnit. Prostě jsem si vždycky myslela, že to je až nad rámec mých schopností, sil, prostě že nepatřím do takovéto pozice. Jeho otázka mě teda úplně odrovnovala. Odpověď jsem musela dobře promyslet. Vím, že někteří by neváhali a hned by jeli. Já si ovšem pořád tak nějak nevěřím a myslím si, že by byl na to vhodný někdo jiný. Přece jenom jsem cosplayer, který nechodí co cosplay soutěží, netouží po pozornosti, nemá moc cosplay kamarádů a prostě si kope na svým písečku. Takový cosplay asociál. XD Naprosto mi mozek nebral, z kama mě vyhrabali. Dělali prej výběr z docela hodně lidí a mě vygenerovali spolu s dalšími čtyřmi lidmi, jako finalisty. No mlelo se to ve mně neskutečně…. „Mám jet? Nemám? Zvládnu to? Nebo ne? Jo? Ne? JEŽIŠIMARJA JÁ NEVÍM!!!!!!!“ Každopádně jedno jsem věděla určitě. Je to nabídka, která přichází jen jednou v životě a která se NEODMÍTÁ! Pobavila jsem se o tom s rodiči a kamarády a všichni z toho byli neskutečně nadšení a řekli, ať zaručeně do toho jdu. Dodalo mi to trošku jistoty a tak jsem teda na to kývla, že ano. Další reprezentanti, kteří byli vybráni, byli následující:
Arashi – Náš tým leader. Promluvila jsem s ní snad jednou, když mi kdysi pochválila Lichtenštejnsko, když jsem byla v cosplay soutěži. Pak sem tam na chatu. Takže měla jsem čest se setkat a poznat s naší cosplay reprezentantku.
Alfred – Podle toho, že byl vždycky viděn na pódiích, tak jsem si ho vždycky na AF zapamatovala. Taky další náš výherce soutěže a reprezentant ČR. Vždycky dělal různé srandičky na jevišti a tak jsem si vždycky myslela, že to bude velmi veselý člověk. No nemýlila jsem se.
Kuromaru – Jeho jsem znala z fotek na FB s jeho Filim z Hobita. Vždycky jsem si myslela, že takhle doopravdy vypadal, protože vypadal strašně realisticky. Velmi jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že tomu tak není XD. Pak jsem zčekla jeho FB cosplay stránku a podle příspěvků mi připadal jako velmi milý a veselý člověk.
Juri – Na AF ke mně sama došla a sem tam se semnou pobavila. Jinak jsem si ji dobře pamatovala jako její Weiss z RWBY, kterou měla tak strašně roztomilou, až mě bolely zuby. XD Když jsem zjistila, že je tak rozkošná i přírodně, tak jsem se upřímně za sebe styděla. XD
Jedna hlavní věc mě od těchto lidí odlišovala. Všichni byli již v cosplay soutěži. No… já vlastně jednou taky, ale jelikož jsem se nedostala ani přes první kolo, tak to nepočítám. XD Všichni u mě měli respekt hlavně z tohoto hlediska, protože já po minulém pokusu pořád nemám odvahu tam jít. Dalo by se říci, že se více soustřeďuju na fotky než na živou prezentaci.
No, naplněna těmito smíšenými pocity jsem pak toho osudného dne vyrazila na cestu do Brna, kam pak Christof (Další AF kapacita! Já komunikovala se všemi těmito kapacitami!!!!!) nás odvezl do Prahy, což bylo velmi pěkné. A tím začíná naše dobrodružství a foto(video)report!!!
►1. DEN◄
Dorazili jsme na letiště a čekáme, až se všichni dáme dohromady. Kuromaru a Alfred byli totiž z Prahy, takže se museli dopravit sami. Já tak miluju letiště… Ty veliké haly a cestovatelská atmosféra plná nadšení! ^^
No a jsme všichni! Nalevo je i náš chrabrý „taxikář“ Christof. ^^ S nelibostí jsem zjistila, že jsem OPĚT největší holka ze všech. XD
Vyfasované letenky. Nikdy jsem netušila, že bude odbavení tak jednoduché. Vždycky to zařizoval taťka a dělal z toho nějakou velikou ceremonii a strašně to řešil. Je fakt, že jsem se hodně modlila, abych se vešla do limitu váhy kufru. No, měla o půl kila více, ale nic mi paní neříkala, takže jsem si oddychla. XD Ono samotný můj kufr vážil 8 kilo. Takže byl těžký, aji když byl prázdný. XD Na 2 cosplaye, všechno oblečení na týden a věci na kulturní večer (o tom později) jsem si musela vzít náš obří rodinný kufr. No byla jsem jak dámička s největším kufrem. XD
No a už čekáme u našeho „gateu“ a provozujeme nezávaznou konverzaci. XD Je fakt, že cesta tam pro mě byla asi nejhorší, co se týká socializace. Nikdy v životě jsem necestovala se čtyřmi cizími lidmi, tak jsem byla taková hodně vynervovaná a už jsem si pěstovala svou pozici asociála. XD
Výhled na přistávací dráhu. Jak já to letiště miluju!
A ještě radši to mám v letadle!!! XD Už letíme! ^^
V letadle jsem se bavila mým milým roztomilým zelenáčkem z Cut the Rope a taky jsem pěstovala farmu samozřejmě. XD Dostali jsme vodičku a tyčinku! ^^
Přestupovali jsme ve Varšavě a čekali jsme dloooouho na další letadlo. Vedle nás seděl takový dědeček s takovým týpkem (označíme ho takto XD), který se s námi začal z ničeho nic bavit. První začal konverzaci s tím, že jestli víme, že ten dědeček je celebrita. A začal vykládat o DVD o holocaustu. No, první jsem myslela, že se jenom chlubí a pak když jsem je poslouchala déle, tak jsem se dozvěděla, že jen chtějí rozšířit komunitu lidí, co o holocaustu ví. Aby všechno, co ty lidi protrpěli, neupadlo v zapomnění. Ten dědeček jeden z mála přeživších z koncentračních táborů. Já mám z koncentračních táborů hrůzu. Když jsem tam byla na exkurzi na základce, tak jsem se jim tam složila. Bylo toto nejhorší místo, kde jsem kdy byla a byli to ty nejhorší věci, co jsem kdy slyšela. Ten dědeček pro mě byl jako Bůh. Po tom, co jsem si to všechno vyslechla, tak jsem to všechno dědečkovi řekla a chtěla jsem, aby znal můj respekt. Jak jsem s ním mluvila, tak týpek za ním vytáhl kameru a začal mě nahrávat. XD To mě trošičku rozhodilo, ale né až tak, že bych nedokázala dokončit myšlenku. Pak natočil každého z nás, tak se vyjadřujeme k holocaustu. Pak to totiž pustí jiným lidem, aby viděli, jaký má mládež na to názor. Pořád dokola říkali, že jsme budoucnost. A jsou na nás pyšní a na naše postoje. Když už museli odjíždět, tak nás seskupili do kruhu, chytli jsme se za ruce a týpek pronesl židovskou modlitbu a kratičký zpěv. Řeknu vám… tohle byl ten největší zážitek celé Litvy pro mě. Takové čekání na letadlo jsem ještě nezažila. Jsem strašně vděčná, že jsme mohla někoho takového potkat a promluvit s ním. Takoví lidé jsou pro mě strašně cenění. Ten pán byl úplně v pohodě, měl chuť do života i po tom všem co prožil. Málo lidí, co to přežilo, chytlo druhý dech. Byla to velká inspirace pro mě samotnou do života. Vážně jsem vděčná.
Do Vilniusu jsme doletěli krapet po půlnoci, takže jsme byli po celodenním cestování velmi unavení a já nic nevyfotila. XD Na letišti se nás již ujal pán z projektu, co držel cedulku „COSPLAY“ což pro mě bylo takové osvěžující. XD Odvezl nás na náš hostel, tam jsme ještě tak v pozdních hodinách dostali najíst (což vážně oceňuju) a buchli jsme sebou do postele. XD
►2. DEN◄
Tak takhle vypadá naše sídlo. Náš hostel, kde jsme celý týden pobývali. Nebyl to žádný luxus ani žádná žumpa. Nevýhodou bylo, že nás na pokoji bylo 7 a pro patro byly jenom 2 záchody a 2 sprchy a ještě to bylo všechno v jedné místnosti. Tím mám na mysli, že když chtěl člověk jen na záchod, tak tam nemohl, protože se tam někdo sprchoval. Naše česká skupina si vydupala privilegium být společně na pokoji (jiné skupiny roztrhli) a přidali k nám ještě 2 Švédy. Jeden byl takový zvláštní, hlavně v noci, kdy sebou nekontrolovatelně škubal a druhý byl organizátor švédského NärConu, takže kapacita! XD Byl to fajn týpek. XD
Druhý den dopoledne jsme měli volný čas a tak jsme šli na průzkum Vilniusu. Krásně nám svítilo sluníčko, tak se vykračovalo jedna báseň. ^^
V Litvě se nosí školní uniformy!!! A holky tam u fontány papaly oběd z krabiček!!!!!!!!! ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!! XDDDDDD
Kola na půjčení. Nevykoumala jsem, tak to funguje, ale připadalo mi to zajímavé. To u nás v Otrokovicách nemáme!!! XD
Jelikož v českých směnárnách nevedou Litevské litasy (jejich úžasná měna), tak jsme si u nás museli rozměnit na eura a pak až v Litvě na litasy. Takže jsme navštívili i Litevskou banku!
Všude ve stáncích se v Litvě prodávaly takové strašně srandovní klobouky. Nikdy jsem se nedozvěděla, jestli je to jejich národní klobouk nebo něco takového, ale nikoho jsem to nosit neviděla. XD Měla jsem ale strašně chuť to někomu donést domů a vidět, tak by v tom vypadal. XD
Po projití města jsme zašli do supermarketu doplnit zásoby. Já jsem si celý týden kupovala tuto vodu a na mlsání sušené banánky! Ty já moc ráda. ^^ Omlouvám se za tu šňůrku od foťáku. XD
Nyní jsme na cestě na oběd a restauračku, kam jsme chodili každý den, jsme měli příííííímo před prezidentským domem. Vilnius jako hlavní město je velmi skromné městečko, takže prezidentský barák nebyl nějaký megalomanský.
Vstup do naší restaurace. Chodili jsme tam vždy na oběd a večeři. Den předtím jsme dostali vždy na výběr ze tří jídel.
U stolů jsme většinou seděli hezky po státech. Líbilo se mi moc, že na stolech byl vždycky džbán s vodou a v něm citrón či pomeranč. Takže bylo pak už automatické, že jsme sedli a jeden rozlil do skleniček každému.
První oběd byl snad první, co jsme měli aji s polívkou. Byla myslím že hrachová, ale moc dobrá. Je to podivuhodné, ale Litevci jsou ulítlí na smetanu. Smetanovou omáčku cpou všude i tam, kde my Češi nejsme zvyklí. V restauraci mi ale moc chutnalo, i když byly každý den skoro stejná jídla.
A jsme na místě, kde „pracujeme“. Čili na místě, kde se konal vždycky hlavní program. Tento den nás seznámili s tím, co všechno nás čeká a se vším potřebným.
Dostali jsme věci zdarma!!! XD Každý dostal tričko s logem (tohle jsme tušili, protože ještě před odjezdem se nás ptali, jakou máme velikost trička), dále kartu účastníka projektu (tu jsem nosila velmi hrdě!), kartičku na autobus (mají ji digitální!) a pak mapu Vilniusu a prospekt o zajímavých místech. Ááááá ráda dostávám věci zadara! XD
A tohle byl náš vyčerpávající program na celý týden!
Pokud se dobře podíváte na onen rozvrh, tak tam můžete vidět jakýsi Cosplay Challenge. O co jde, nám řekli ten večer. Naše vedoucí (Renata se jmenovala) nás rozhodila naprosto náhodně do skupin. No a v těchto skupinách jsme měli udělat nějaký cosplay do konce týdne. A to do limitu 100 Euro. Tož to bylo velmi příjemné zjištění… XD. Nikdo neskákal radostí, protože všichni cosplayeři jsou zvyklí na své vlastní zázemí, pomůcky, prostě když si to organizují sami. Mno, já jsem skončila v týmu s Alfredem (alespoň nějakou oporu, která mi rozuměla XD) a pak se dvěma Iry (Severní Irsko), Polkou a Litevcem. Ještě ten večer jsme si měli dohodnout naše jméno, slogan skupiny a cosplay, na kterém budeme pracovat…. Asi tak za 10 min jsme to museli mít VŠECHNO hotové! Dokážete si představit, jak se dohodne na takovýchto důležitých věcech banda 6-ti lidí?! Velmi těžce. XD Skončili jsme jako „Team Balcony“, protože jsme se domlouvali na balkóně a slogan si vážně nepamatuju…. Něco ve smyslu, že na vás budeme vždycky shlížet svrchu nebo něco takového. XD Postavu jsme si už taky vybrali, ale oficiální to bylo až druhý den. Byla to postava ze hry Mass Effect, ženská verze Sheparda. O hře jenom vím, že existuje, jinak jsem absolutně neměla tušáka vo co go. Ale byla jsem jediná ve skupině, co nevěděla, takže nad tím se muselo máchnout rukou. XD Takže! Od tohoto večera začala sranda… XD
►3. DEN◄
Tento den jsme měli celý vyhrazený na plánování kostýmu a nakupování materiálů. Diskutovalo se, z čeho co vyrobíme, jak to vyrobíme, a já jsem zjistila, že jsem úplná lama. XD Vůbec jsem nechápala, o čem se tam všichni baví. Vždycky jsem věděla, že mé tvořivé skilly jsou ještě velmi maličké a většinou furt používám ty samé techniky pořád dokola, než abych se naučila něco nového. Všichni už byli nabušení novými technikami a valili tam nápady a já místo toho, aby to bylo pro mě poučné, tak jsme byla zmatená. XD Hlavně protože používaly v angličtině různé názvy materiálů a technik a já neměla páru, co to v češtině znamená. Zastavovat je v diskuzi a ptát se co to je, by nemělo smysl, protože bych se ptala skoro každou chvilku. XD Mno takže jsem byla takový nejslabší článek skupiny, ale tak pořád jsem byla odhodlaná udělat pro to, co bude v mých silách.
Ukradená fotka z FB, kde je naše skupinka pěkně pohromadě. ^^ A taky důkaz, že jsem tam fakt byla… XD
Odpoledne jsme se rozdělili na skupiny a jely se nakupovat materiály. Já jelikož vím něco málo jen o šití, tak jsem se přihlásila, že půjdu do galanterie. A se mnou šla i Irka Jessica. ^^ No, ale to byla galanterie….kterou jsem nikdy v životě neviděla….
Tohle prosím je celá ulička plná stužek!!!!!! A ta ulička pokračuje ještě vzadu směrem doleva!!!!
Tohle je celá ulička plná zipů!!!!!!!
Ano… Tohle byla prosím strašně velikánská budova, kde v jednom obrovitánském patře byla galanterie a v druhém patře byly látky. Tohle… tohle potřebujeme mít u nás!!!
Tolik strašně moc kytiček!!!!!!
Já jsem se s tím musela nechat vyfotit jako důkaz, že jsem tam fakt byla ! XDDD V mém výrazu můžete vidět mix úžasu, vyděšení, radosti, nevolnosti, smutku a šílenství. Prostě… Prostě…. já tam chtěla umřít… XD
Ulička plná krajek! Mě ty krajky vždycky u nás dají na výběr v takovém malém košíčku!!! Bože!!!
Další stužky….
A další krajky, tentokrát barevné a z různého materiálu… A je jich….MOC!!!
Po celém obchodě byly rozmístěné krejčovské panny. Všech velikostí a tvarů…. Vsadím se, že bych tam určitě našla tu svou a nemusela bych furt dokola dělat tu handmade z lepící pásky. XD A jistě to bylo za pár korun…
Kytičkyyyyyy…. ♥
Korálkové řetízkyyyy….. Třpytivéééé…….♥
Celej obchod se prosím jmenoval Danesa. XD
Tam bylo tolik károvaných látek!!!!! U nás máme maximálně tu klasickou červenou a jinak prdlajz výběr. Tolik kár na jednom místě jsem nikdy neviděla. Z látek tam měli snad úplně všechny materiály co znám i neznám. Plno kožešinek, kůží a prostě VŠECHNO!!!!!
A poslední tečka byly jahůdkové knoflíky…..I want….
Jen abych poukázala, že těch knoflíků tam taky nebylo zrovna poskromnu…. XD Osobně jsem si tam pro svoje cosplaye nic nekoupila, protože jsem nevěděla co! Chtěla jsem, strašně moc jsem chtěla, protože už nikdy nebudu mít možnost na takovém místě být. Jenže nic jsem neměla rozplánované a nic jsem nesháněla. Nechtěla jsem kupovat něco zbytečně…. Ale ty krajty a stužky bych pobrala všechny…. Kdybych byla milionář. Náhodou ale ceny tam byly hodně slušné. Koukala jsem na jeden velikánský kotouč nitě velikosti pěsti a stál jedno euro. Přirovnání k ceně našeho pidi kotoučku nitě to bylo levné jak sviň. Mno… strašně ráda na tento ráj vzpomínám. Oukej, tohle je druhý největší zážitek celé Litvy. XD Slyšela jsem, že v Rakousku mají i domy s látkami na několik podlaží. I want…. XD
No a vrátili jsme se z ráje zpátky k práci. Litevec Mike, který se ujal hlavní práce na zbrani, již dělá patterny.
V průběhu dnů nás Renata chtěla sdružovat pomocí různých her, které všichni kritizovali. Poprvé, to bylo celkem účinné, ale jakmile na nás uvrhnula onen Cosplay Challenge, tak už to všechny jen zdržovalo, protože byli vystresovaní a chtěli pracovat. Jedna z her byla taková, že jsme byli přiřazeni náhodně do dvojic, měli jsme od sebe navzájem vyzvědět informace jako jméno, věk, odkud pocházíme a co máme rádi no a pak se navzájem namalovat. Já jsem byla s Irkou Sinead. Teda řeknu vám jen tak bokem, že Irové mi nejvíce sedli. Nejmilejší lidé, co tam byli! Vážně vstřícní, strašně hodní, přátelští a zábavní. Sice jsem jim asi nejméně rozuměla, protože vlastně mluvili „rodnou“ řečí, ale vážně super lidi. Sinead mě takhle nádherně nakreslila a odmítám přiznat, že jsme to já. xD Jednou mě pak naučila kreslit základy! Protože tohle je takový jednoduchý a roztomilý způsob kreslení! ^^ Můj výtvor není zveřejněný a doufám, že nikde ani nebude. Chudák holka, že to ode mě tak schytala. XD
►4.DEN◄
Ranní pochod prezidentských vojáků!
Takhle prosím vypadá naše centrála z venku. Je to úmělecká akademie a pro nás je tak vyhrazena na celý týden jedna místnost.
Tento den jsme pokračovali v tvorbě našich kostýmů.
Dopoledně přišla k nám učitelka herectví. Jelikož ale všechno bylo založené na našich projektech, zaměřovala se jen na to, jak prezentovat náš týdenní výplod. Takže se komunikovalo jen s člověkem, na kterém ten kostým bude. No… to, že se to bude někde prezentovat, tak jsme se dozvěděli vlastně až teďkom a tak jsme museli opět v pár minutách se dohodnout na tom, jaké budeme mít představení. Je škoda, že nějakou hereckou průpravu dostali jen modelové a ostatní se mohli jenom koukat. Na fotce je zrovna polka Magda, která předvádí instruktorce, co jsme za těch pár minut sesmolili. XD
Pak jsme šli dokupovat věci, co nám ještě chyběly. Potřebovali jsme svíticí tyčinky na zbraň, nakonec jsme vzali takové diodky.
Obchod, ve kterém jsme ale byli, byl plný naprosto super a srandovních věcí. Hýřilo to tam nápady různých designérů. XD
Chcete mít SWAAAAG??? Kupte si tohle sluchátko, zapojte do mobilu a telefonujte stylově a jako za starých časů! XD Vážně jsem se zasmála, když jsem to viděla. XDD
Když jsme tyhle samolepky uviděla….. OKAMŽITĚ JSEM JE MUSELA MÍT!!!!!! Dva balíčky za 5 litasů a já byla strašně šťastná. XD Už teď jsem spotřebovala jeden balíček a mám s nimi polepené, co se dá! Šířím jahůdkovou lásku po světě! XD Že jsou strašně rozkošné? T.T♥
Samolepek tam bylo ale více rozkošných! Takové ňuf cupcake samolepky mě taky lákaly. Ale radši jsem si vzala double jahůdky. XD Ono to byla akce 1+1zdarma. Takže jsem si mohla koupit buď jedeny samolepky za 5 litasů nebo 2 za pět litasů… Tož co si vyberu? XD Paní mi to tehdy řekla až u pokladny a když jsem to slyšela, tak jsem okamžitě běžela pro další. XD Má ruka hned ale vztáhla po dalších jahůdkách. Protože jahůdek co? Není nikdy dost! XD
Velmi stylová kalkulačka! Moc roztomilý nápad ^^
Tohle mě po cestě do supermarketu pobavilo. XD První jsem myslela, že je to celá socha, ale ten pták byl živý a moc se mu na té hlavě líbilo. XD
Tohle je prosím Litevská (ale i Polská) dobrota Šakotis. Je to takový stromeček z piškotového těsta a zalité sladkou polevou. Měla jsem čest to ochutnat na Litevském kulturním večeru a chutná to bohužel vcelku obyčejně. Prostě piškotové těsto. XD Ale tvar to má vskutku moc zajímavý a pěkný!
Nakoupili jsme aji paruku, ale nenašli jsme stejnou barvu, tak jsme koupili stříbrnou a rozhodli jsme se ji nabarvit fixama. XD To byla prosím moje práce! ^^
Od jedné dívčinky jsem dostala nejmenší karotku, kterou jsem kdy viděla. Mini mini mini kartoka ^^
Večeře ten den byla VELMI DOBRÁ. A hlavně pěkně naservírovaná, proto jsem se jí rozhodla vyfotit. XD Je to lilek plněný nějakou rýžovou směsí podobné rizotu a k tomu samozřejmě smetanovo-bylinková omáčka. Co se týče jídla, tak z toho všeho stresu jsem ani nemívala hlad a tak jsem vždycky toho pojedla málo. Tohle jsem snědla celé. ^^
►5. DEN◄
Tento den jsme make-up workshop. Navštívili jsme specializovanou maskérku, která nám ukázala různé techniky. Byla to asi nejpoučnější věc z celé Litvy.
Víte, že obočí jde zakrýt i mýdlem? Schne to rychleji jak lepidlo a má to podobný efekt. Vážně zajímavý tip!
Dobrovolnici vytvořila takovou pěknou polovinu obličeje. Tyhle kresbičky už jsou spíše o tom jestli má člověk talent. Sama ani něco takového megalomanského nebudu potřebovat.
Vytváření jizev, popálenin, otevřené rány jde udělat pomocí tekutého latexu . Nanesete na lesklou plochu, uděláte to hrbolatě nerovně a necháte zaschnout.
Pak už jenom přilepíte tam, kam chcete, a jde se barvit. Viděla jsem na tyhlety srandy spoustu videí na youtube. Dokonce jsem viděla, jak tohle udělat pomocí kapesníků a to se mi více líbí, páč je to levné. XD
Z té samé hmoty jde udělat i roh.
Barveníí.
A finální zřízení slečny. XD Bylo mi vždycky jasné, že i takovýchto výsledků se dá dosáhnout normálně dostupnými věcmi. Maskérka aji všechno dělala obyčejnými stíny, linkami a tak, abychom byli schopní si to taky sehnat.
Takhle vypadala celá místnost, kde jsme byli nasáčkování,
Z davu někdo zvolal požadavek na to, jak udělat z baby chlapa pomocí make-upu. Inu crossdreserek je vždycky plno, takže se nedivím tomuto dotazu.
Tady upřímně… kdyby nepřidala ten knírek a kotlety, tak je to furt baba. XD Myslím, že holky si představovali něco trošku jiného, protože anime borci kníry a kotlety moc nepěstují. Ale bylo to obdivuhodné, protože ten knír vypadal neuvěřitelně reálně.
Protože jsme byli na tomto workshopu v jiné části Vilniusu, přivezli nám oběd v dodávce a popapali jsme ho na takovém pěkném místě. To je takové místo přesně na focení Vocaloidů dle mého názoru. Úplně bych si tam vzala SeeU nafotit. ^^
Odpoledne byl tvořivý čas, kdy jsme mohli si půjčit veškerá vybaveníčka co jsme tam byly, a namalovat si navzájem co chceme. XD Celý český tým šel nakonec do jelenů a srnek. XD Je to hodně roztomilý make-up, vážně se mi moc líbí. ^^ A jako jediní jsme si ten make-up nechali na ksichtě do konce dne. XD Všichni si to hned dali dolů! To se mi zdálo škoda. Dalo to tolik práce….
Mě líčila Juri a vážně moc pěkně! Byli jsme to vlastně my dvě, co to vymyslely a pak všichni začali opakovat! XD Néé XD Já jsem ráda, že jsme byli všichni stejní. Propagovali jsme české lesy. XD Já jsem taková trošku creepy srnka díky mým psycho očím, ale tož co už se mnou. XD Moc se mi to jinak líbilo. ^^
Zde je video z našeho kulturního večera, který byl tento den. Každý stát měl jeden svůj kulturní večer a měl představit svou zemi, svoji cosplay komunitu a cony. Vlastně si mohl říct, co chtěl. Každý stát to měl rozmanité a jiné. Já jsem teda neprezentovala, protože jsem jaksi měla na starost Animekvíz, který jsme měli udělat společně. No a jaksi na to nebyl čas, takže ten spadl a já jaksi neumím mluvit z paty (jsem prostě posera největší XD) tak jsem se ujala kamery a celé jsem to natočila. Myslím, že i to přijde užitečné. ^^ Na kulturní večer jsem nakoupila i megálně moc českých sladkostí, které nám straší v kuchyni ještě do teď. XD A zbytečně to zatěžovalo kufr…. Ale myslím, že lidem naše sladkosti chutnaly! Viděla jsem, že hlavně zmizely Fidorky, což se nedivím, protože ty já taky strašně moc ráda. XD
Po našem kulturním večeru si cosplayeři vydupadli, že chcou se ostatním tak nějak každý přestavit z cosplayerského hlediska a pochlubit se svými prácemi. My jsme něco takového udělali už v prezentaci, takže jsme toho byli zproštěni. Každopádně Polské kapacity skoro všechny vlastnily coscards, které jsem si velmi ráda vzala. Již velmi dlouho si chci taky nějaké udělat, protože se mi to strašně líbí. Je to velmi stylový způsob, jak na sebe dát kontakt, než to dlouhodobě vypisovat, hláskovat a všechno. Kolikrát se mi to stalo a vždycky to strašně zdržovalo. Už jsem si pořídila na coscards takové roztomilé pouzdréko, ale furt se mi nedaří vyhradit čas na to nějaké vytvořit a nechat vytisknout. Hlavně penízky na to našetřit, že. Ale! Hlavně teda čekám, až se mi nějaký cosplay opravdu megálně povede, abych ho mohla na tu kartičku lépnout, ať to nějak vypadá. XDDD No tyhlety coscards mi byli moc pěknou inspirací. ^^
►7.DEN◄
Tento den byl výletový. Jeli jsme na výlet na hrad Trakai! Když jsme dojeli autobusem, procházeli jsme vesničkou, která byla jak z pohádky. Všechny chaloupky krásně renovované, vybarvené, takové předpisové. Moc pěkné! ^^
A to je prosím hrad Trakai!
Společná fotka u Trakai! Jako vždy: jedna normální, jedna jebuntá. XD
Přicházíme po mostě k němu…
A tohle je vnitřní nádvoří. Pokud člověk chtěl vevnitř fotit, tak si to musel zaplatit. Jelikož jsem i kamerovala, tak jsem radši poctivě zaplatila i když mě tam nikdo nikdy nekontroloval. Dostala jsem jenom papírek, který jsem si dala do kapsy. XD
Další mini nádvoříčko. Takovéto pěkné cihlové hrady u nás nebývají, takže jsem si prohlídku docela užívala. Ten den mi ale hooodně docházela šťáva a už mi tam bylo aji špatně, že jsem se tak tak někdy udržela na nohou (hlavně když se šlo do schodů a ze schodů). Ale i přes tyhle obtíže jsem si to dokázala užít. ^^
Fotky interiérů. Mohu říci, že na hrad měli teda hodně luxusní nábytek. Ty vějíře se mi líbily nevíce. XD
Typická hladomorna, která nesmí nikde chybět.
Po hradě jsme šli do typické restaurace v jedné chaloupce a mohli jsme si objednat každý 3 Kibinai. To jsou takové kapsičky z listového těsta a jsou plněné vždycky něčím jiným.
Já jsem si objednala 2, protože mi to pro experience stačilo a byli docela veliké. Jeden byl vepřový a druhý nějaké maso se sýrem. Je fakt, že byly chuťově rozdílné, ale vždycky to byly nějaké směsi, takže bych ani nepoznala co je vevnitř.
Takhle to bylo nacpané. XD Jídlo je to vlastně teplé, ale musím říct, že mi vážně chutnalo.
Doobjednali jsme si k tomu i omáčky. Jedna byla česneková, druhá smetanová a vážně k tomu suprově seděly. Jedla jsem to jen s nima. XD
Video dokumentace z Trakai!
Po výletě jsme šli ještě na náš workplace kde nás čekal pán, jehož smysl existence v tomto projektu jsem vůbec nepochopila, protože nám vykládal o jakýchsi ekonomických blbostech. No každopádně ho málokdo poslouchal, protože každý na klíně makal na kostýmech.
Já jsem mezitím barvila paruku a tohle je výsledek! Podle mě je to docela slušné na to, že je to celé obarvené fixem. Piplačka to byla ale strašná T.T
Zde je video o tom, kde pracujeme a hlavně velmi dojemný moment zpívajících cosplayerů při práci. ^^
►8.DEN◄
První den conu NowJapan! Frčíme na místo konání a Češi jako jediní v kostýmech. XD Všichni se převlékali až tam. Což je vůbec velmi zajímavý zvyk. Tady se nejezdí v kostýmech na cony. Na conu je speciální místnost pro cosplayery, kde se můžou převléci a zušlechtit, pak na konci conu, to tam ze sebe dají dolů a jedou zase v civilu domů. Docela mi to připadá jako škoda, město pak neví, že se něco děje! XD Ale je to prej v hodně zemích takto, hlavně v Japonsku. No, ale k fotce. Příchod ke conu byl pro mě velmi pěkný, protože se šlo přes takový mini lesík, který by se jistě dal využít na spoustu focení.
Za lesíkem se vynořilo veliké výstaviště. Budova, kam míří skupinka, je místo, kde se konal NowJapan.
Conový pásek nesmí chybět! Byl papírový a bylo vidět, že to není zrovna věc, do které investují prachy. XD Vstup jsme si mimochodem neplatili. Měli jsme to v rámci projektu, takže stačilo mít naše úžasné kartičky projektu a pustili nás dovnitř. Jsme VIP!!! XDD
Program si tu člověk mohl dobrovolně vzít na informacích, nedostával ho u vstupu. Ale zase byl celý v Litevštině, takže nešlo mu vůbec rozumět. XD Ale u informací byla obrazovka, kde byl program v angličtině, což bylo moc fajn. ^^
Conový šum… I když! Zde byl super výmysl, který bych zavedla i u nás. V chodbě byl DJ a pouštěl různé anime šlágry či hodně dobré taneční písničky. Hodně to přidávalo pohodové atmosféry, když se jen tak stálo na chodbě tak se člověk mohl pohupovat do rytmu. XD Když pustili Gangnam Style, tož všeci už nasedli na koně a klusali. XD Moc se mi to líbilo!
Hlavní sál. Ten byl otevřený, propojený s chodbou, horním patrem. Takže nehrozilo vydýchání kyslíku, nedošlo ke trapnému vyrušení představení tím, že opozdilec vešel do sálu a hlavně…. BYLO TAM TOLIK MÍST NA SEDĚNÍ!!! Strašně veliké to bylo. Jeviště měli i pošéfené co se týče barevného pohyblivého osvětlení a velikých obrazovek po stranách. Co ušetřili na páskách, to lépli sem. XD
Na chodbách byla i výstava kostýmů, paruk a zbraní od šikovných lidí. Ta paruka z Yu-Gi-Oh byla fakt úžasná!!!
Herna nesmí na žádném conu chybět! Tyhle dvě dvojčátka mě dojala, jak si hezky hráli stařičkou hru. XD
Také zde byla výstava BJD panenek. Všechny byly naprosto krásné. ♥ Potěšila mě ta Enma Ai, ta byla vážně rozkošná! Až seknu s cosplayem a nebudu mít za co utrácet prachy, tak si koupím BJD panenku a budu dělat kostýmy na ni… XD
Průlet celým areálem NowJapan s Alfredem a mnou za kamerou. XD
Na oběd nám objednali SUSHI!!!!!! ÁÁÁÁÁÁÁ!!!! Pro ty co sushi neměli rádi, tak byli asijské závitky. No, ale jelikož nás byla hromada, tak pro každého vyšlo jen tak pár kousků, tak se z toho nenajedl.
A proto jsem si koupila potom svou vlastní krabičku a pořádně jsem se docpala. XD Jak já mám sushi ráda. ♥ A ta krabička je tak rozkošná! XD
Začíná Cosplay soutěž! Zajímavé bylo (a zároveň pro mě trochu nepochopitelné), že Cosplay soutěž byla jak v sobotu, tak i v neděli. Dělila se na hodně kategorií a pak i výhry měli hafo kategorií. XD Ale alespoň se zúčastnilo spousta lidí a myslím, že to tak v lidech neevokovalo ten pocit, že cosplay soutěž je jen pro největší kapacity. Tady každý se mohl předvést na pódiu. Ale jen na 30 sekund. Což je hodně málo. XD Lidi proto jenom vylezli na pódium, nějak zapózovali a zase šli do háje. Oceňovaly se pak ty jedinci, co dokázali těch 30 sekund využít naplno. Nejúžasnější představení pro mě bylo vystoupení Hatsune Miku. Tak kouzelné představení jsem ještě neviděla (ale je fakt, že nejsem expert na soutěže XD).
A tohle byla nejroztomilejší cosplayerka co jsem tam viděla!!! ♥ Myslím, že to byla opravdová Japonka a víte, že mám slabost, pro asijský cosplay… Byla vážně sladká, aji se mi pak drobně stydlivě uklonila, když jsem ji vyfotila… No já málem odpadla. XD
Video z celého dne
►9.DEN◄
Druhý den NowJapan! Hned jak jsme došli, tak jsem si koupila vodu za nekřesťanské peníze, ale byla potřeba. XD Inu tento den už jsem byla docela hodně nemocná a povětšinou jsem jenom seděla, protože jsem byla slabá jak snad nikdy. Někdy jsem se zmohla a šla jsem si zatancovat (hudba mě vždycky probudí XD), ale pak jsem zase padla. xD
Tak celá česká reprezentace pospolu! XD Do Litvy jsem se rozhodla vzít moji milovanou SeeU. Vzala jsem i Lichtenštejnsko, ale první den jsem nakonec šla v civilu, protože jsem si doma zapomněla čočky (má noční můra se splnila!). Na druhý den mi Arashi půjčila čočky, proto jsem teda její laskavost přijala. A zároveň jí moc děkuju! Protože alespoň SeeU jsem chtěla dopřát, aby se podívala na Litvu. ^^
Jeden ze světlých momentů, kdy jsem se měla k tanci. XD Tohle video jsem našla na Instagramu a byla jsem trochu vyděšena, že nás někdo natáčel. XD Nikdy jsem se neviděla zezadu… jak tančím… to je tak divné. xD
I tento den jsme měli na oběd sushi, ale tentokrát toho objednali více, protože všichni ze včerejška reptali, že toho bylo málo. Tohle všechno bylo jen pro naši Českou skupinku, takže toho bylo více než dosti!
Až tento druhý den jsme zjistili, že my, jako účastníci projektu (veliká VIPčka) máme čestné sezení vepředu!!!! No to byl teprv výhled!
Takže tento den byl pokračování cosplay soutěže, ze které se aji vybíral finalista na Euro Cosplay (jako u nás).
No a taky se samozřejmě prezentovaly naše úžasné týdenní výtvory. Řekla bych, že jsme si vedli hodně dobře. Lituji jen toho, že jsme na to měli tak málo času a hlavně naše skupinka neudělala všechno tak, jak chtěla a ještě na poslední chvíli.
Potom byly i AMVčka. Soutěž byla prej zrušená, takže se jenom promítaly náhodně. Štve mě, že hodně z nich není moc k sehnání, protože jedno se mi úplně megalózně líbilo a hlavně ta hudba k tomu!
Naše skupinka u NowJapan cedule! Tento čas jsme strávili focením a pokoušela jsem se všem nafotit nějaké hezké fotky aji když jsem měla můj malý kompakťáček. Inu tohle je výsledek:
Zkoušela jsem se trochu rozjet, co se týče editování a dát tomu něco více než retuš. Škoda jen, že jsem neměla svou zrcadlovku, to by byly teprve fotky!
A na závěr jsem si koupila nějaké ty suvenýry. ^^ Malou koblížkovou kočičku, aby té mojí veliké nebylo smutno. Pak jsem si tak ze srandy zalosovala a vyhrála jsem placku a samolepky. XD Jako placku jsem si vzala Zera z Vampire Knight (♥♥♥♥♥♥) a Final Fantasy samolepky. Moc těch samolepek nebylo na výběr a tohle bylo jediné, co jsem tam znala. XD
Video z celého dne
A zdokumentování cesty do restauračky!
►10. DEN◄
Odjezdový deeen! Alespoň poslední den jsem se odvážila zdokumentovat náš pokoj a vůbec celý hostel. Takže tohle je naše bordelmánie. XD
Vchod do naší bordelmánie. XD
Video hostelu a bordelmánie. XD
Při balení jsem od Alfreda dostala tohle DVD, které nám dál zadara ten pán z letiště, co zažil holokaust. Vážně jsem zvědavá co to bude, ale na 100% vím, že mě to rozesmutní a hodí zase do depka nálady, proto čekám na ten správný den kdy si to pustit. Ale vím, že se i tak budu pnout hrdostí, že toho pána v tom DVD jsem potkala osobně. ^^
Před odjezdem jsme šli na suvenýry!
A tohle jsem nakoupila! Z toho ponča mám největší radost, protože mi ho prodala taková roztomilá Litevská babička, co uměla velké prdlajz anglicky, ale byla naprosto nadšená, že mám o ty ponča zájem a tak vesele ukazovala, jak se to různě dá nosit, že prostě jsem jí pak nemohla říct, že to nekupuju. XD Je moc pěkné, hodí se skoro ke všemu a je strašně roztomilé. ^^ Takové kraječky…♥ Další věci jsem nakoupila pro rodinu a kamarády. ^^ V Litvě frčí jantar, tak tam byly skoro všechny suvenýry jantarové a dokonce tam byl i jeden spešl obchod s jantarovými šperky.
A těsně před odchodem na letiště jsme šli na kafíčko do kavárny, co tam byla skoro všude. Coffee Inn. Ale měli vždy moc hezký interiér!
Moje oříškové latté (teda doufám XD) s hezkým lotusem na pěně. ^^
Tohle je prosím Litevské letiště. XD Takovej maličký prcek a ještě to vypadá jak nějaké museum nebo škola. XD Byla jsem hodně překvapená, když jsme přiletěli. XD
Abych utratila poslední drobné litasy, tak jsem koupila mini cute Oreo! XD
Jak vidíte…. žádné velké haly. Prostě letišťátko. XD
Přestupovali jsme opět ve Varšavě a pro zkrácení chvíle čekání Alfred vytáhl karetní hru s maidkama. XD Hra byla podle mě docela zakombená, dlouho jsem ji nechápala, ale pak jsem se začala docela do toho dostávat!
Nejkrásnější Maidka byla tato!!! ^^ My holky jsme si tam po chvíli už vybíraly, kterou maidku bychom cosplayovali. XD
No a touto maidkou to všechno končí! XD Když se na ten report teď tak dívám zpětně, tak to nezní ani tak náročně, jak to ve skutečnosti bylo. Co ale hodnotím negativně (začneme tím), tak že jsem si z Litvy neodnesla nic moc nového. V cosplay projektu jsme museli makat tak, jak jsme nejlépe uměli, a na nějaké učení nových technik nebyl čas. Make-up workshop byl jediný takový nejzajímavější, ale… no… na všechno bylo tak strašně málo času. Čekala jsem, že přijedu nadopovaná novými technikami a já přijela s rýmou a volnýma gaťama (což hodnotím kladně ale!!! XD). Řeknu vám ale… Jsem neskutečně ráda, že jsem jela. Sice si pořád myslím, že by byl někdo lepší místo mě, ale i tak jsem neskutečně vděčná za to, že se mi dala taková šance tohle všechno prožít. Hned den po příjezdu jsem měla nástup do školy a Litva mě neskutečně otevřela, co se týče mluvení v angličtině. Naučila jsem se ještě větší samostatnosti, než kdy dříve. Ale v prvé řadě jsem zjistila, co jsem za cosplayera. Zjistila jsem svůj pravý důvod cosplayování, protože jsem se setkala s hodně lidmi a hodně důvody proč cosplayují. Zjistila jsem, že ten můj se liší. Nebudu vám tu filozofovat, ale je to takové dobré utřídění priorit pro mě samotnou. ^^ Jsem ráda, že jsem mohla Arashi, Alfreda, Juri a Kuromara poznat trochu blíže. Ráda poznávám lidi z té jejich stránky opravdového člověka a né jenom ze stránky cosplayera. Každý jsme byli jiný, ale vycházeli jsme spolu a za to jsem moc ráda. ^^ Ještě jednou bych chtěla teda poděkovat, že mi byla dána šance tohle prožít. Více než cosplayerské obohacení mi to dalo obohacení duševní. A všechno se počítá! XD
3 komentáře(ů)
Kathy
28.10.2014 na 12:31 (UTC 1) Link to this comment
Je to opravdu zajímavé dozvědět se co všechno a jak to probíhalo. Osobně mám tvou SeeU moc ráda. Škoda je, že se mi nezobrazují videa (krom toho jedno kde tancujete).
Snad ti to něco i přineslo a přeju hodně štěstí s následujícími cosplayi !!! :3
Já sama jsem byla zvědavá na to jak to tam probíhalo a jak vše vlastně vypadalo. Co se týče toho obchodu silně jsem záviděla a chtělo se mi plakat, že nejsem z Litvy. Jsem pro aby jsme takový obchod měli *^* byla by to pro lidi silná motivace něco vytvářet (myslím :D). Osobně bych ho ocenila hodně a když jsem viděla ty fotky věř mi já bych tam slintala na každém kroku.
Vypadá, že jsi si to tam užila i když to bylo náročné
Yuu
28.10.2014 na 14:39 (UTC 1) Link to this comment
Videa už by měla být v pořádku, tak se můžeš na ně podívat. ^^ Moc ti děkuji za tvé přání, pochvalu mé SeeU a vůbec celý komentář! Ano máš, pravdu, kdybychom měli takový obchod tady, tak by se úroveň všech kostýmů nevýslovně zvedla a to i v počtu. Přála bych ti tam zavítat, je to svatyně cosplayerů! XD
hintzu
30.10.2014 na 14:36 (UTC 1) Link to this comment
Děkujeme za vyčerpávající reportáž
Pokud pořád pochybuješ, jestli jsme tě vybrali správně, my nepochybujeme 😉